29.7.2022

SEBEVYKOŘISŤOVÁNÍ A TYRANIE NALÉHAVOSTI | 4 min

Pokud jsi vedoucí v církví, tak to asi znáš také. „Tohle musím stihnout ještě tento týden. Dnes večer musím na tohle setkání. Přijde mi, že s mládežníky trávím příliš málo času. Ano, bratře kazateli, rád si připravím kázání na nedělní bohoslužbu. Ještě bychom ve sboru mohli dělat tuhle službu, kterou jsem viděl ve vedlejším sboru a mají skvělé výsledky…“ K tomu ale připočti povinnosti v práci, v rodině, ve svých zájmových kroužcích. Najednou zjistíš, že máš i 6 nebo 7 „šéfů“, vůči kterým máš nějakou zodpovědnost.

SEBEVYKOŘISŤOVÁNÍ A TYRANIE NALÉHAVOSTI | 4 min

„Michale, chceš mi říct, že svůj problém s velkým množstvím práce vyřešíš tím, že budeš pracovat usilovněji?“ Touhle větou mě před lety zastavil můj pastor a přinutil mě k zamyšlení. Ve chvíli, kdy takto krásně formuloval situaci, ve které se nacházím, mi došlo, že je něco opravdu špatně. Něco musím změnit…ale jak? A kde je vlastně problém?

Pokud jsi vedoucí v církví, tak to asi znáš také. „Tohle musím stihnout ještě tento týden. Dnes večer musím na tohle setkání. Přijde mi, že s mládežníky trávím příliš málo času. Ano, bratře kazateli, rád si připravím kázání na nedělní bohoslužbu. Ještě bychom ve sboru mohli dělat tuhle službu, kterou jsem viděl ve vedlejším sboru a mají skvělé výsledky…“ K tomu ale připočti povinnosti v práci, v rodině, ve svých zájmových kroužcích. Najednou zjistíš, že máš i 6 nebo 7 „šéfů“, vůči kterým máš nějakou zodpovědnost. 

Je tolik věcí, které je třeba udělat. Tolik potřebných okolo nás. Ano, jsem obdarovaný. Ano, jsem ochotný. A ano, vidím tu potřebu okolo sebe a vím, že ji mohu naplnit… Jenže…je toho tolik… Ok, asi mám problém s Time managementem. Zajdu tedy na školení, naučím se pracovat s prioritami, naučím se delegovat, naučím se plánovat SMART cíle a úkoly. Budu vstávat dříve, budu pracovat soustředěněji, budu pracovat usilovněji, pořídím si aplikaci do mobilu a počítače, která mi bude hlídat na čem trávím čas…

Jestli čteš výše zmíněné řádky a říkáš si: „Jak ten Michal může tak skvěle popisovat můj život?“, tak mám pro tebe překvapení: jsi sám sobě otrokářem. Zneužíváš své tělo, svou duši i svého ducha. Jsi otrok, ale z toho otroctví nemůžeš jen tak utéct, protože… tvůj otrokář jsi ty sám.

Nevěříš? Zamysli se a vzpomeň si, na co jsi myslel a co jsi prožíval, když jsi zjistil, že máš najednou volné odpoledne? Jak dlouho ti trvalo, než jsi na dovolené dokázal opravdu vypnout a nemyslel jsi ani na práci/školu, ani na službu v církvi. Vzpomínáš si vůbec, kdy jsi naposledy doopravdy odpočíval (a ne, teď nemám na mysli včerejší večer, kdy jsi ve 20.30 konečně vypnul outlook, udělal sis večeři a pustil jednu epizodu oblíbeného seriálu). Mám na mysli skutečný odpočinek, kdy jsi nemyslel na žádný úkol/zodpovědnost. Kolik času máš vlastně přes týden jen na odpočinek? Na to, abys opravdu vypnul a nechal svůj mozek odpočívat bez nějakého vnějšího vjemu (televize, pc hry, mobil, internet, sociální sítě)? A zároveň nemám na mysli odpočinek typu: osobní rozvoj či další „cíl“, na kterém pracuješ.

Jasně, chápu, tento článek není relevantní pro všechny čtenáře, ale záměrně jsem ho napsal pro ty extrémní případy, které už fakt potřebují pomoc. Problém sebevykořisťování je totiž často umocněný ještě tzv. Tyranií naléhavosti. Nemám teď na mysli situace, kdy si vedoucí neumí stanovit správně priority, ale situaci, kdy se spousta věcí zdá, jako priorita č. 1. Nebo situace, kdy spousta věcí „musí“ být hotová dnes/za týden/za měsíc…Mluvím o situacích, které se tváří jako strašně důležité, klíčové a naléhavé. Když se nad tím, ale opravdu zamyslíš, tak zjistíš, že ty věci vlastně tak moc naléhavé nejsou. Hezky to vystihuje jeden citát: „Nemusíš být všude, ale ostatní chtějí, abys byl všude.“

Hlavním tématem článku je ale sebevykořisťování. Pokud jsi se v řádcích výše poznal, tak se asi ptáš: „Jak z toho ven?“

Nebude to jednoduché, ale jde to.

První krok už máš za sebou – uvědomil sis, že něco v životě musíš změnit a ptáš se jak na to.

Druhým krokem je přijmout jako fakt, že je normální mít v životě čas, kdy neděláš nic a odpočíváš. Nevěříš? Tak si přečti Genesis 1. kapitolu. I Bůh pracoval „jen“ šest dní a ten sedmý odpočíval a radoval se ze svého stvoření. Když máš volné odpoledne a nemáš žádný úkol či povinnost, tak opravdu nemusíš (ba dokonce nemáš) hned začít přemýšlet, co bys tak mohl dělat, který projekt bys mohl popostrčit a komu bys mohl zavolat, abys ho povzbudil.

Třetí krok – najdi si někoho, kdo tě bude doprovázet na cestě změny (doporučuji někoho staršího, zralého a moudrého).

Čtvrtý krok – napiš si seznam všech zodpovědností, které v životě máš – práce/škola, služba, církev, rodina, koníčky, osobní rozvoj…

Pátý krok – nad každou zodpovědností se zamysli – opravdu je nutné, aby zodpovědnost za tu oblast ležela zrovna na tobě? Ze kterého projektu nebo služby můžeš vystoupit, aniž by to způsobilo vážné problémy (pokud nic takového nenajdeš, tak se zamysli znovu! Pokud nepomůže ani to, tak si uvědom, že nejsi Ježíš, abys spasil všechny okolo sebe!)

Šestý krok – vyber jednu, dvě zodpovědnosti, ze kterých můžeš vystoupit a udělej to.

Sedmý krok – po 3 měsících pozoruj změnu na sobě – pomohlo to? Super! Nepomohlo? Začni znovu od prvního kroku a projdi celým procesem.

Modlím se, aby tě Bůh vedl v tomto nelehkém ale tolik potřebném úkolu. Ve chvíli kdy se ti podaří vymanit se ze sevření sebevykořisťování najednou zjistíš, že v těch zodpovědnostech, ve kterých jsi zůstal, jsi mnohem efektivnější a kreativnější. Navíc máš větší radost z toho, co děláš. A zároveň zjistíš, že zodpovědnosti, ze kterých jsi vystoupil, běží bez problému dál 😊

Dovětek: Věřím tomu, že čtenář pochopí, že článek je určený poměrně úzké skupině vedoucích. Výše uvedené rady nelze brát univerzálně a stejně jako u všech ostatních rad je třeba, aby se nad tím vším člověk nejprve zamyslel a vzal si pro inspiraci to dobré a pro sebe použitelné. Rozhodně nejsem proti tomu, aby ochotní lidé sloužili v církví v několika službách zároveň, popř. aby část svého volného času využili pro osobní rozvoj. Situace v článku mají ukázat na již svým způsobem patologické nastavení života, které vykazuje jasné znaky sebevykořisťování. Zároveň v článku není uvedena správná míra vytížení člověka. Každý máme tu zdravou míru nastavenou jinde a hodně záleží na našich schopnostech a obdarování.

Ať ti Bůh žehná a vede tě v životě i ve službě.

Photo by Rod Long on Unsplash

Doporučené čtení

Víš o dalších zdrojích pro službu?

Máš know-how vedení mládeže, které funguje? Znáš materiály, které stojí za to? Sdílej je s námi.
Všechny zdroje, které tady najdeš jsou přidány na doporučení dalších vedoucích. Tak se poděl o ty své a pomoz ostatním mládežím v jejich rozvoji.

Přidat zdroje