Oslavili jsme šabatovou večeři, zatímco moje dcera rodila.
Když jsem se rozhlédl kolem stolu, věděl jsem, že za méně než 24 hodin se z mých rodičů stanou prarodiče, z mého syna strýc, z mých dcer tety, z mé ženy, která byla na porodním sále, babička a ze mě dědeček, na chvíli jsem se pokusil vnímat význam, který tento malý život již představuje.
Ještě jsme nevěděli, jestli to bude kluk nebo holka, ale už teď ovlivňoval tolik životů.
Před několika desetiletími jsem zjistil, že nejlepší způsob, jak rozvíjet svou moudrost a dovednosti otce, je zaměřit svou rodičovskou výchovu nikoli na své děti, ale na budoucí vnoučata. Celý náš rodinný tým si vážil miminka, které se mělo objevit. Dokonce jsme naši realitní firmu pojmenovali Third Generation Properties, abychom si připomněli, že majetek, který moje generace buduje ve spolupráci s generací mých dětí, je zaměřen na požehnání další generaci. Doufáme, že naše děti budou podobně spolupracovat se svými dětmi, aby stejným způsobem požehnaly svým budoucím vnoučatům (mým pravnoučatům), a že se tak nikdy nedopustíme příliš časté chyby, kdy vytváříme terminální generaci.
Zkusil jsem si tedy představit, jaké to je být tím malým chlapečkem, který se má narodit. Mít rozsáhlý tým, který se na jeho příchod připravoval celá desetiletí. Ne nepodobné princi, který se narodí do království, kde jeho život už má bezmezný význam. Kde už nikdy nebude přemýšlet o tom, kým je. Kde se nikdy nebude potýkat s oním "darem", kterým se západní kultura snaží proklít každé dítě - falešnou svobodou vymyslet si zcela vlastní identitu.
Připomnělo mi to citát slavného technologického investora a guru moudrosti Navala: "Skutečnost je taková, že život je hra pro jednoho hráče. Narodil jsi se sám. Zemřeš sám."
Ne nutně.
Tato perspektiva je tragédií hyperindividualismu naší kultury.
Skutečnost je taková, že život má být rodinnou hrou. Narodíte se do rodiny, žijete integrovaný život se svou rodinou, a pokud se něco nepokazí, zemřete obklopeni svou rodinou.
Navalův výrok však platí pro tolik dětí, které se dnes rodí.
Příliš mnoho z nich se rodí do světa, kde jsou považovány za břemeno, a ne za požehnání.
Příliš mnoho dětí se rodí mimo hojnost vícegenerační rodiny čekající na jejich přijetí.
Právě pro tyto děti a generace po nich jsme založili Rodinné týmy.
Musíme i nadále spolupracovat, aby se více dětí rodilo do milujících a připravených vícegeneračních rodin.
Právě v těchto chvílích vidím krásu toho, co Bůh navrh, když stvořil rodinu.
Každý z nás se však musí rozhodnout, že dar rodiny přijme a bude s ním dobře hospodařit.
Uděláte to pro svá vnoučata?
Budete je mít rádi už teď, možná i desítky let před jejich příchodem?
To je svět, který si musíme představit a pak s Boží pomocí uskutečnit.
Jak můžete nejlépe využít tento zdroj?
- Požádejte Ducha Svatého, aby vám dal moudrost a vhled, co z tohoto zdroje použít nebo aplikovat a jak. Pak to proveďte.
- Sdílejte tento zdroj s ostatními, o kterých si myslíte, že je toto povzbudí a vybaví.
- Přečtěte si tento zdroj s někým — partnerem, kamarády, týmem, dobrovolníky, studenty, rodiči, pastorem — a diskutujte o tom.
- Použijte tento zdroj k přípravě jednoho nebo více zamyšlení, kázání, seminářů, workshopů nebo lekce pro skupinku vaší mládeže nebo církve.
Původně zveřejněno Reflections on Becoming a Grandfather - Jeremy Pryor.
