SEDEROVÁ VEČEŘE na památku Ježíšovy poslední večeře s učedníky

Dobové pozadí svátku Pesach

Svátek Pesach se vztahuje na první den týdenního svátku nekvašených chlebů. Sám o sobě připomíná
skok o půlnoci 15. Nisanu 2448 židovského letopočtu, kdy Hospodin při desáté egyptské ráně pobil
v Egyptě všechno prvorozené a přitom přeskočil (pasach) obydlí dětí Izraele. Teprve potom se egyptský

farao podvolil a propustil potomky Jákobovy z egyptského otroctví. Svátek vykoupení se stal symbo-
licky svátkem obětíročního beránka pro každou domácnost v Izraeli.

Pesach - pesachová oběť, maca a maror, jsou tři pojmy, kolem nichž je soustředěno vyprávění o vyjití
z Egypta, tradiční „Hagada šel Pesach“ (vyprávění o pesachu), do níž je zakomponována pesachová
hostina.
Svátek nekvašených chlebů se oslavuje sedm dní. Po celé toto období platí pro všechny Židy zákaz

vlastnění, přechovávání a ovšem i požívání potravin, které buď podléhají zkvašení nebo mají po-
vahu kvasu. A je samozřejmé, že na Pesach nesmí být v jejich vlastnictví ani alkoholické nápoje vyro-
bené z obilovin jako líh, vodka či whisky, ani nekošer potraviny a nápoje. Také všechno nádobí a příbo-
ry musí být podrobeny očistě, některé rodiny mají pro tyto svátky vyčleněno nádobí zvláštní.

Seder
První dva dny (v Izraeli první den) svátku pesach pořádáme „sederové večeře“; slovo seder znamená

hebrejsky „řád“ a tato večeře má svůj po staletí ustálený průběh. Scénář večera obsahuje hagada. Hlav-
ním smyslem sederu je vyprávět dětem (a nejen jim) o východu z Egypta, připomenout si události

dávné historie a poučit se z nich pro současnost.
Večer zahajuje jako každý svátek a šabat zapálení svíček a kiduš – požehnání svátečního dne nad pohárem

vína. Narozdíl od ostatních svátků se však v této chvíli ještě nenosí jídlo na stůl, ale začínáme číst text ha-
gady, nejmladší účastník u stolu se ptá otce předepsané otázky, postupně se před námi odkrývá příběh

o zotročení a osvobození, příběh o egyptských ranách, o oběti pesachového beránka, o přeskočení ži-
dovských domů v Egyptě a záchraně našich prvorozených, o průchodu Rákosovým mořem a darování

Tory. Stáváme se součástí diskuse učených rabínů starověku, čteme o čtyřech synech – chytrém, zlém,
prosťáčkovi a o tom, který se neumí ptát. Sederová večeře má čtrnáct částí: kadeš, urchac, karpas, jachac,
magid,rochca, moci, maca, maror, korech, šulchan orech, cafun, barech, halel-nirca.

Pro první sváteční večer máme pouze dva příkazy uvedené přímo v Tóře: jíst macesy a vyprávět si o vy-
jití z Egypta. Rabíni k těmto povinnostem přidali další dvě: jíst hořké byliny a vypít čtyři poháry vína,

vždy po jednom při čtyřech určených příležitostech. Jeden naplněný pohár určený pro proroka Eliáše
zdobí střed stolu. Tento stůl musí být prostřen ještě před setměním. Je na něm připravena sederová mísa
s pěti druhy potravin a miskou slané vody (případně miska s kyselou omáčkou).

‍